Blog stránek

Obrázek: Josef Milon | Language Hub
autor Josef Milon | Language Hub - Úterý, 22. srpen 2017, 17.12
Komukoliv v Internetu

Studenti českého jazyka se na principy dlouhých a krátkých vokálů ptají velmi často. Lektoři vždy zdůrazňují distinktivní úlohu délky (žít x Žid, pata x pátá...) a upozorňují na nutnost naučit se délku u každého slova samostatně. Ze skloňovacích paradigmat je možné vysledovat prodlužování/zkracování pro různé pády, jaká je ale situace u slovesných infinitivů?

Především u Slovanů se objevuje tendence dávat délku ve velké části infinitivů na poslední samohlásku (analogicky např. podle говорить, пить, подозревать), což je v češtině aplikovatelné jen zčásti. Pravidlo je možné definovat tak, že

dlouhá závěrečná samohláska infinitivu je u jednoslabičných sloves a jejich prefixových variant (hrát, prohrát, pít, vypít).

Výjimkou jsou slovesa typu pět, smět a některé vidové dvojice psát x napsat. Víceslabičné infinitivy jsou v koncovce krátké (využít, pracovat, naznačit).

Podrobně o infinitivu též na www.czechency.org.

[ Změněno: Středa, 1. leden 2020, 17.35 ]